Ep. I - Osvícení

Ichiro

Podíval jsem se na bratry. Byly na tom stejně jako já jak bylo vidět. Ospalí a znudění. Ach jo jsme to ale rodinka. Zívl jsem a lehl jsem si na lavici a hlesl směrem k ostatním. Dobrou noc vážení. Poprvé v život jsem začal ve škole usínat. Že já nešel dřív spát. Ještě jsem si opakoval. Učitelku jsem již neregistroval když vešla.

Amaru

Zapnul jsem si na mobilu svojí skvělou arkádovku "Kitty from hell" a začal hrát...
Učitelce jsem věnoval pozornosti spíš mín než víc
Ale naučil jsem se už dáat pozor dost na to, abych se vyhnul průšvihu
Ichiro vypadal ještě zabitěji než já... no panečku

Mai

Když přišla do třídy učitelka, tak jsem se rychle otočila čelem k tabuli a na stůl si vyndala pomůcky, aby to vypadalo, že jsem zcela připravena na hodinu. Přitom jsem si rozpustila culík a vlasy přendala na pravou stranu, abych zamaskovala sluchátko v uchu. Před sebe jsem si dala sešit a začala jsem si zvýrazňovat nadpisy poznámek.

Mito
Seděl jsem na židli a čekal až učitelka začne.
Bral jsem školu jako příjemnou povinnost.
Byla to jediná věc, která mi žrala tolik volného času, a já byl do jisté míry rád.

Učitelka byla očividně nachlazená a měla blbou náladu.. Dnes budeme zkoušet.. Řekla. Byla to naše třídní a měla nás z těch nejhorších předmětů. Zahleděla se do seznamu.. K tabuli půjde... Třeba.. Kurosaki... Několik spolužáků se zasmálo.. Eh.. Kurosaki Amaru.

Yoshiro

Spal jsem.

Amaru

Bez mrknutí oka jsem se zvedl a došel k tabuli...
Čekal jsem na její stupidní otázku...
To udělala schválně, já chtěl zrovna usnout...
Mno zeptal sem se tázavě a zvedl jedno obočí

Ichiro

Byl jsem v říši snů. Zdálo se mi nejdříve o říči plné dobrého jídla a pití. Najednou se mi tam ovšem zjevili bráškové a společně s nimi jsme hodovali a slavili ani nevím co. Pak se tam najednou objevil taťka a snažil se nás všechny zmlátit že mu jíme jeho svačinku. Pak se všechno náhle změnilo a já se díval na dívčí obličej. Byla to spolužačka ale najednou jako bych si nemohl vzpomenout na její jméno. Já jí přeci znám a jméno vím. Náhle se vše rozplynulo a já zíral do temnoty. Nedokázal jsem se ovšem vzbudit ale kdo by se na mě lépe podíval mohl vidět že mi pod víčky tikají oči ze strany na stranu.

Mai

Když učitelka začala říkat něco o tom, že k tabuli půjde...., tak jsem úplně na tu chvilku přestala dýchat. Na učení jsem se totiž vyprdla a pětku jsem zrovna dostat nechtěla. O něco jsem si tedy ztišila hudbu, aby sice hrála, ale abych i lépe slyšela učitelku. Když si teda učitelka vyvolala k tabuli Amara, tak jsem si trochu oddechla, ale nepřála jsem mu to.

Učitelka Amara zkoušela z látky, kterou jsme brali včera. Měla fakt blbou náladu.. Nakonec Amara poslala zpátky do lavice se čtyřkou.

Rinzu

Zničehonic se mi udělalo děsně blbě. Přihlásil jsem se tedy, jestli nemůžu jít na wc. Učitelka mě pustila..Vydal jsem se tedy na chodbu. Nešel jsem ale na wc, zastavil jsem se u své skříňky, otevřel ji a začal se v ní hrabat.

Mito
Rinzuovi se asi udělalo blbě, Amaru dopadl ze čtyřkou a Ichiro spal.
Hvězdná Kurosaki trojka.
Mírně jsem se usmál.
Jsou jací jsou, ale hlavně jsou normální a dá se s nimi bavit.
Něco takového bych řekl někomu kdo by se na ně ptal.
Dál jsem seděl ve své lavici a poslouchal učitelku

Amaru

Jen aby bylo jasno, tak podám odvolání k přezkoušení
To, že jste naštvaná vás neopravňuje k rozdávání špatnejch známek
řekla jsem učitelce zcela klidně, zvlášť proto, že jsem to uměl...

Ichiro

Když Amaru začal mluvit na učitelku po zkoušení tak mě to probralo. Ehh.. Jen sen. Rozhlédl jsem se po třídě. Rinzu chyběl. Kde je, stalo se něco mezitím co jsem si dával šlofíka? Naklonil jsem se k Mitovi. Nevíš kam šel brácha? Nějak jsem to zaspal. Pousmál jsem se a čekal jsem co Mito odpoví.

Mito
Ten na to teda výsostně se*e... pomyslel jsem si
Udělalo se mu blbě odpověděl jsem při vyrušení a vrátil se k poslouchání učitelky

Rinzu

Ze skříňky jsem vytáhl pití, které jsem si tam taky nechal. Byl to jakýsi energetický nápoj. V poslední době jsem totiž moc nespal. Nejen kvůli škole, ale chodíval jsem spávat dost pozdě - World of Warcraft dělal svoje. A ranní vstávání do školy tomu taky moc nepřidávalo.

Ichiro

Po Mitovi odpovědi jsem jen kývnul a začal si něco malovat do sešitu. Škoda že dnes nic neodpadá. Mohl bych být na Kendu o něco déle. Začal jsem si kreslil a kreslil až z toho vyšly dvě postavičky s mečem jak jsou v zajímavé bojové poloze a cystají se propíchnout. Pak jsem opět usnul.

Mito
Po chvíli poslouchání učiva, které už jsem znal jsem se rozhodl taky jednu hodinu poromarnit.
Vzal jsem svůj náčtrník a tužku a začal dělat své mistrovské dílo.

Mai

Učitelku jsem poslouchala asi jen tak na 25 % ostatní procenta totiž zabrala hudba, která byla zajímavější. Přitom jsem si z tašky vytáhla dopisní papír a začala jsem psát dopis mamce. Psala jsem jí, jak se to tady vůbec nemění, jen někdy se stanou nějaké ty nehody, ale to je asi vše. Že škola je stále nudná a něco málo dalšího.

Rinzu

Učitelka nad Amarovou poznámkou jen mávla a pokračovala dál.. Za chvíli jsem se vrátil do třídy..

Škola uběhla jako pomalu táhnoucí se slimák s nějakým pohybovým postižením a byl konečně konec.

Začal jsem házet věci do tašky. Těšil jsem se domů... Konečně bych se mohl vyspat.. A nebo bych mohl nakopat zadnici Kil'Jaedenovi ... Přemýšlel jsem..

Mito
Věci jsem hodil do tašky a tašku přes rameno.
Pomalu jsem vyšel ze třídy.
V šatně jsem si oblékl kabát a boty a vyrazil jsem směrem domů.
V brašně jsem měl celou pokreslenou stranu ve svém náčrtníku.

Mai

Úplně jsem se rozzářila, když konečně zazvonilo na konec poslední hodiny. Během prá sekund jsem měla všechny pomůcky v taško kabelce. Mezi prvními jsem opustila třídu a šla do své skřínky. Tam jsem si zase oblékla svůj kabátek. Při oblékání jsem se domluvila s několika kamarádkama, že půjdeme večer nakupovat a na horkou čokoládu. Byla jsem ráda, že jsme se tak domluvili, aspoň jsem nemusela být doma s otcem. No ale teď jsem domu musela, takže jsem se rozloužila s kamarádkama a šla na chvíli domu.

Ichiro

Když konečně skončilo vyučování, kvapně jsem sebral vak s brněním a tašku a zamířil do tělocvičny. V tom spěchu jsem jen zavolal na Rinzua a Amara. Uvidíme se doma, tak zatím. Pak jsem zavolal na zbytek třídy. Uvidíme se zítra, lidi. Na chodbě jsem Málem sejmul ředitele a ani jsem se mu neomluvil. Naštěstí jsem do tělocvičny dorazil včas.

Amaru

Zbalil jsem si věci...
Nesnášel jsem tu krávu co nás učila, ale dneska zašla přiliš daleko...
Byl jsme rozhodnutý sepsat stížnost, ale až doma
Mávnul jsem letmo na Ichira a zamumlal jsem něco jako "... doma"
Pak sem si hodil tašku přes rameno a pomalu vyšel ze školy
Byl jsem fakt dost naštvný...

Mai

Cesta domu utíkala rychleji než do školy. Čím to asi bylo? No to je teď asi jedno...Než jsem však přišla domu, tak jsem se ještě stavila na poště, kde jsem poslala dopis mamce, který jsem tak pracně sepsala o hodině matematiky.

Ichiro

V tělocvičně dnes bylo jen pár lidí jelikož šlo o vyjímečný trénink jelikož za týden se mělo konat meziškolní klání a tak byli vybráni pouze nejlepší studentíci. Nejdřív byla delší a náročnější rozcvička. Dokonce náročnější než kdy dřív. Po rozcvičce nám byl dán povel abychom se převlékli. Rychle jsem se převlékl do svého brnění na kendo a do ruky vzal svůj dřevěný bokken. Dnes jsme se každý měli utkat se senseiem Yamadou. Měl jsem jít n řadu první. Zaujmul jsem počáteční pozici a pak se lehce odrazil od země a pokusil jsem se senseie vyautovat první ranou. Ovšem dřív než jsem se ho dotkl já už se rozezněla rána a já cítil jak mě jeho bokken zasáhl naplocho do hrudníku. Tak se to stalo i v druhém kole a i ve třetím. Všichni ostatní dopadli stejně. Pak následovala řeč senseie o tom že už děláme chybu v počáteční poloze. Používáme začátečnickou polohu ale pokročilý útok a to prostě nejde dohromady. Takže pak následoval trénink nového počátečního postoje a na první pohled se zdal stejný ale v podstatných věcech se lišil. Hlavní fígl byl v tom že náš start byl nakonec mnohem rychlejší a tím jsme mohli nepřítele vyautovat jedinným úderem stejně jako to dělal sensei Yamada. Po dalších dvou hodinách tréninku jsme směli jít domů ale já ještě s jedním studentem zůstal a trénoval dál. Když se již venku začalo stmívat skočil jsem si do sprch. Nakonec jsem si všechno sbalil oblékl se do zimní lyžařské bundy a vydal se do ulic. Jaký to krásný večer. Říkal jsem si pro sebe. Ale ono bylo sotva pět hodin odpoledne.

Rinzu

Karakura Town

17:49

Slunce zapadlo. V zimě se stmívalo brzo. Ležel jsem v posteli a hleděl do stropu.

17: 50

Všechny alespoň minimálně citlivé jedince na reiatsu oslepila záře.. Jen na milisetinu.. Někdo si toho možná ani nevšiml.. Ale něco se stalo.. Zvláštní pocit.. Nával adrenalinu...Co se to.. Vstal jsem a podíval se z okna.

Nad městem se něco dělo.. Otevřela se tam nějaká ... Brána? Temný otvor.. Z jiné dimenze..Nebylo to zase tak daleko.. Já nevěděl, co to je..
Ale ti, kteří s tím měli nějaké zkušenosti věděli, že je to Garganta.. Nic z ní nevylezlo.. Jenom ten stín... Stín muže..