Ep. 3 - Zmrtvýchvstání

Amaru

Hele a kdo vy ste že nás chcete zabít ?!
A kde je sakra táta ?! vykřikl jsem na kloboukáče naštvaně
Pak sem si všiml Ichira ale ignoroval jsem ho

Mito
Pokud jsem správně pochopil to co mi říkal tady pan Urahara, tak budeš vypadat úplně stejně jako teď. Pak říkal něco o duši a to vám dozajista vysvětlí sám že? zeptal jsem se Urahary

Ichiro

Jen jsem tiše poslouchal a přemýšlel. Na jednu stranu mám štěstí že zůstanu člověkem ale nadruhou by mohla být zábava být tím Shinigami. Pak jsem čekal co Urahara provede.

Urahara

Podíval se na Amara a hrdě se vzpřímil. Já jsem... Prodavač sladkostí.
No.. A tvůj táta byl unesen...Teď ho nejspíš... Mučí.. Řekl s vražedným pohledem.
Asi rád vtipkoval v momentech, kdy to nebylo vhodné. Ne. Dělám si legraci, nemučí ho.. Ale byl unesen.
Pak si uvědomil, že vlastně neví, jestli ho mučí nebo ne. No, to je jedno. Tedy, vlastně není.. Ale na chvíli jo.. Orihime mezitím omdlela. Takže, jestli nechcete umřít, musím z vás udělat Shi-ni-ga-mi. Co vy na to?

Amaru

Hele udělejte ze mě klidně gayskou emo baletku, jen když pak budu moc zachránit tátu jasný !
pak sem se zamyslel
Ne, gayskou emo baletku udělejte s Ichira a mě ukažte jak zachránit tátu a HNED !
dodal jsem radši

Katsumi

Vyslechal jsem si kloboučníka a zamyslela se. Nechci umřít....to rozhodně nechci. Na umírání mám přeci ještě dost času... Podívala jsem se přímo na Uraharu. Jestli to, že se stanu shinigamim, my zachrání život, tak jdu do toho. Koukla jsem se po Kurosakiových. Snad bude jejich otec v pořádku... Konečně jsem si při tom pořádně všimla Ichira. Vypadá to, že tu ruku a nohu má už v pořádku...

Rinzu

Podíval jsem se na Amara. Proč to z něj dělat, když už tím je ? Zeptal jsem se Amara.
Jop.. Souhlasím. Taky chci pomoct tátovi. Jen mi řekněte jak .. Přidal jsem se k Amarovi.
Urahara se usmál. Dobře..Takže 3 z vás souhlasí... A ty? Zeptal se Mai.

Ichiro

Jo staňte se Shinigami to jsou ti dobří. Doporučil jsem jim a dál držel zobák. Doufám že jsem to povídání Urahary pochopil správně. Zamyslel jsem se.

Amaru

Představil jsem si Ichira jako emo baletku a vyprskl jsem smíchy
Začal jsem se smát takovím tím způsobem, kdy člověk nemůže ani dýchat...
Hejkal jsem a prskal kolem sebe
To neslo prostě...

Rinzu

Hleděl jsem na Amara. Pitomec. Pomyslel jsem si.. Pak jsem se podíval na blonďatýho klobouka.
Hej, divnej chlápku.. Jak to .. No, ta přeměna bude probíhat.. Je to riskantní ? Zeptal jsem se.
Ve tváři se mu objevil neobvykle vážný výraz. Může se z vás stát Hollow.. A tak vás budeme muset, jak už jsem řekl.. PRÁSK! Ozvala se rána a Urahara padl k zemi. Zhaslo se světlo.. Co to? Vypadlo ze mě.
Přichází král všech duší! Třeste se! Utíkejte! Spaste svoje duše! Jestli jste tu ještě zůstali, tak už není úniku!!! Nejsilnější a nejlepší ze všech! Mocný !!!!!!!! Světlo se rozsvítilo. KON!! Uprostřed místnosti stál plyšový lev a mával prackama.

Amaru

Přišlápl jsem Kona k zemi
Tak co ?!
Jdeme do toho !!!
Musíme zachránit tátu a není čas na zbyt !
místností se ozvalo zakručení
Asi sem měl hlad...

Ichiro

Najednou se tam objevil nějaký plyšák. He co to má jako bejt? Vybuchl jsem smíchy když jsem Kona uviděl. Tak to je dobrý co to má být Uraharo-san? Pokus o spojení Shinigamiho a Hollow? To bude z mých bratrů? Zeptal jsem se a smál se.

Katsumi

Pozorně jsem naslouchala. Pořát mluví o nějakým Hollow, ale co to vůbec je?!? Už už jsem otevírala pusu, že se zeptám, když tu najednou. Rána. Najednou byla tma. Co se to proboha zase děje... Byla jsem unavená a tak jsem rozhodně neměla náladu na další překvapení. Král duší?! Neni úniku....? Seděla jsem bez hnutí a čekala, co příjde....... Co má tohle být?!? Ukázala jsem na Kona pod Amarovou nohou. A jak to může mluvit? Moje zvědavost mě zase ovládla a tak jsem přistoupila blíž, abych na to lépe viděla.

Mai

Když mi Urahara položil otázku, jak jsem se rozhodla já, letmo jsem přejela po tvářích mamky a táty. Neměli žádný zvláštní výraz, jen prostě čekali na mou odpověď. Sklopila jsem hlavu a bloumala v myšlenkách. A já?....Jak se mám rozhodnout, když nemám na výběr, tak i tak zemřu. Do svých myšlenek jsem se položila až tak, že nějaké zhasnutí a příchod plyšového medvěda nehrál v tu chvíli roli. Po chvíli jsem zvedla hlavu a projela odhodlané výrazy kluků i Katsumi. Kluci mají velké odhodlaní, protože chtějí zachránit tátu. Katsumi zas chce žít. A já?......Nechci žít jen kvůli sobě, ale pro ostatní. Chci jim pomoci... Nakonec jsem obrátila hlavu na ležícího Uraharu. Všichni souhlasí. Už není co řešit, můžeme se rovnout pustit do práce. Promluvila jsem k němu milým vyrovnaným hlasem, ale oči prozrazovali strach.

(Dneska se tu už neukážu. Pardon. Zítra mám důležité zkoušky )

Urahara

Vyškrábal se na nohy. Uhm.. Kone.. Nechápal, jak se to plyšákovi povedlo, že ho takhle sejmul. Bylo to poprvé...A naposled. Naštěstí Kona potrestal Amaru a přišlápl ho k zemi. Mai se konečně rozhodla a Urahara jen přikývl. Výborně. Dáme se do práce. S těmito slovy zmizel s Mai, Katsumi, Amarem a Rinzuem v nějakém sklepě.

Spoiler:

Mito
Urahara a všichni odešli.
Já se teda taky otočil a šel jsem pryč

Mai

Šla jsem za Uraharou do podivného sklepa. Za zády jsem slyšela jak otec začíná brečet šťěstím a něco říkat.


Tatsuki

Otočila jsem se na Orihime a už jsem začala otevírat pusu, když v tom se ozvalo. Tatsukiiiiiiiiiiiiiii. Nebyl to nikdo jiný než Keigo a s otevřenou náručí bežel rovnou na mě. Moc dlouho ale neběžel. Jen co se přiblížil na dostatečně blízko, dostal kopanec rovnou do obličeje. No teda spíše nedostal, protože se stihl ubránit pomocí ukrytí obličeje za ruce, i tak ale odjel dost daleko. Keigo se už začal šibalsky usmívat, že nade mnou vyhrál, ale jen co odkryl obličej, dostal facku. Nech si to na doma. Tady jsme na návštěvě! Řekla jsem přísně, a pak jsem se vrátila zpět k Orihime. Ještě jsem se ani nestačila zeptat jak se máš? Co Ichigo? Pořád je stejný? A jak zvládáš 3 kluky? Vybalila jsem na ní hned několik otázek. Keigo se přešel do koutu, kde začal potichu brečet. Nikdo mě nemá rááááááád.

Katsumi

Mlčky jsem šla za ostatními. Urahara nás zavedl do nějakého sklepa. Teda jestli se tomu dalo říkat sklep.