Začátek

Kuja

Prišiel som za Nami, čo bola rozvalená na lavičke ako královná...
Odpočívaš? spýtal som sa.
Nami mala šťastie, lebo som jej mobil nevidel...

Nami

Uff, stihla jsem to včas. Oddychla jsem si. Když si nevšiml mobilu. Jooo odpočívám. Stejnak tady žádná obluda není a mě už nebaví se tady celý den plahočit. Je to namáhavé. Tak nějak jsem si postěžovala.

Kuja

Aha... povedal som a odvrátil som pohľad...
Tak čo budeme robiť...? spýtal som sa.
Hneď mi na um prišli... určité myšlienky, ale radšej som ich rýchlo zavrhol.
Stále som mal ruku na Zanpakuto a bol som v strehu... Vôbec som sa neuvolňoval.

Nami

Mnoooooo, co budeš dělat ty nevím, ale já si pořádně odpočinout. Vypláznu na Kuju jazyk. Oooo počkat, vždyť já bych si mohla sehnat gigai a jít nakupovat oblečení, boty a určitě by se našlo i něco dalšího. Úplně jsem se zasnila do svého snu, jak nakupuju.

Urahara se zatvářil drsně.. Ale jako fakt drsně..
Tady ten nemá zájem.. Ukázal na Kyoyu.. I když je jeho reiatsu na vysoké úrovni.
Ale tady Yoshiro určitě nebude proti! Ukázal na mě svojí holí a poté mi jí vrazil do tlamy. Než jsem stihl říct ne, byl jsem....Mrtvý? Stál jsem u svého těla, které ke mně bylo přivázáno řetězem. CO TO JE?!!! Křičel jsem.. Urahara se usmál.. Nic.. A přesekl řetěz.. Teď jsi mrtvý.. Usmál se na mě.

Kyoya

CO JSTE TO UDĚLAL ?! VY JSTE HO ZABIL !!!
vykřikl jsem a hodil kámen přímo po Uraharovi
Zabil mi jednoho z nejlepších kamarádů...
Co to sakra bylo ?!

Kuja

Hm... ako chceš... povedal som a odvrátil som pohľad.
Evidentne o mňa záujem nemala... nedivil som sa jej.
Tak som pomalým krokom odchádzal preč od nej ponorený do vlastných myšlienok a pozoroval som pritom okolie...

Satake
Zkušeně jsem chytil kámen do ruky.
Nemáš zájem o to být jako my? Shinigami? Vykonavatelé posledního pohřbu? Ochránci světa? řekl jsem velice důležitě.
Nechceš ovládnout vesty tajemného Kido?

Kyoya

Ah... řekl jsem naprosto zaraženě
Neměl jsem nejmenší tušení o čem to mluví
Hádal jsem že Shinigami jsou ti v županu
Kido zřejmě odkazovalo na jejich schopnosti
A svoje postavení zřejmě dost přeháněly...
Popravdě... kterej kluk nesní o tom bejt superman?

Satake
Ukázal jsem prstem na menší kámen.
Hado #4 : Byakurai! z prstu mi vyletěl bílý paprsek a rozmetal ten kámen na kousíčky.
Chceš to umět? Jestli si takhle představuješ supermana tak chceš. Je to tvé poslední lsovo? Nedá se to změnit

Kyoya

Sugoi...
Děláte si ze mě pr*el? To se fakt člověk může naučit...
zeptal jsem se
Přišlo mi to neuvěřitelný...
Až moc neuvěřitelný...

Satake
Tohle je čtvrtá nejslabší technika. řekl jsem zcela nezaujatě
Pak jsem začal něco lovit v kimonu a než se Kyoya stačil vzpamatovat, tak jsem ho jakoby chňapl za vlasy divnou červenou rukavicí.
Vytáhl jsem mu doslova duši z těla
Urahara-sama! Změnil názor

Nami

Jen co Kuja odešel, začala jsem na mobilu pařit hada. Jeď, jeď, jeď, nééééééé. Ty blbe, proč se koušeš do ocasu? No tak znova. Pomalu, pomalu, nééééééé už zase. Zabrala jsem se zcela do hry.

Kuja

Tak si ten mobil našla, hmm? ozvalo sa Nami pri uchu.
Za ten čas, čo sa Nami hrala som sa prechadzal po okolí... a keď som sa vracal k Nami, tak si ma ani nevšimla, bola zabraná do hry.
A ja som si ju pekne obišiel a prikradol sa k nej zozadu.

Nami

Kuja mě vyděsil tak, že mi mobil vyklouzl z ruku. Snažila jsem se ho chytit, ale přistál v trávě vedle lavičky. Hodila jsem obličej, jako že o ničem nevím. Eeeee mobil......jaký mobil? Začala jsem se drbat na hlavě.

Kuja

Nahol som sa a zdvihol som jej mobil...
Tvoj mobil... povedal som potichu s vražedným podtónom a chladným výrazom.

Urahara i já jsme tupě hleděli na Kyoyu. Já se na Kyoyu podíval se smutným výrazem.. No.. Tak jsme asi oba mrtví..Řekl jsem mu.
Yoshiro.. Máš zvlaštní reiatsu.. Řekl Urahara..Podíval jsem se na zelenokloboukáče se zabijáckým výrazem.. Tak mi dejte ty schopnosti, ať vás můžu zabít.. . Urahara nic neřekl a ještě se usmál na Satakeho. Naučil jsem tě dobře.. Řekl hrdě.

Nami

Sakra, našel ho. Hodila jsem nevinný pohled a vytrhla svůj mobil z Kujovi ruky. Jo našla jsem ho. Řekla jsem a začala svůj mobil hladit a čistit. Však to je jen dobře ne? Teď budeme vědět, kde jsou hollow. Snažím se odvést téma. A nedívej se na mě tak, já za to nemůžu. Měla jsem ho hluboko v kapse, tak jsem si toho nevšimla. Vypláznu jazyk.

Kuja

Hmph...
Pozeral som na ňu.
Veď je to jedno. povedal som a odvrátil som pohľad.
Stále na mňa len vyplazuje jazyk... Je to dobre, či zle?
Celkom ma to trápilo...
Navonok som sa to snažil nedať najavo a chcel som udržať ten istý výraz...
Videla tú zmenu výrazu? Nevidela? To som nevedel... Ale doteraz si ma ani moc nevšímala...

Satake
Jenom jsem se usmál a čekal jestli Urahara přetne řetěz i Kyoyovi.
Zajímalo mě jak bude tohle probíhat

Kyoya

Stál jsem tam...
S obří kostěnou maskou na čele...
Na sobě jsem měl klasické hadry, skoro stejný jako předtím....
Na zádech jsem měl značně velký meč...
V hlavě se mi začali obnovovat stracené vzpomínky...

Satake
Při pohledu na to co byl Kyoya jsem se zarazil.
Chvíli jsem nevěděl co dělat.
Hollow? Nebo co? Nemlžu ho tady nechat jen taky!
Soustředil jsem se a rukou začal kreslit ve vzduchu trojuhelník. Za rukou zůstávala zlatá čára
Bakudo #30 : Shitotsu Sansen! z rohů trojukelníku vyletělo pár zlatých zubů které měli za úkol přišpendlit toho... tvora k zemi
Sám jsem ale pochyboval o účinnosti

Kyoya

Udělal jsem z rukou kroužek
CERO ! vystřelil sem temně zelenej paprsek proti němu...
Ihned na to jsem odskočil zády ke zdi...
Nejlepší moment kdy se mi může vrátit paměť je když jsem poblíž Shinigami...

Urahara / Yoshiro

Cože?! Vykřikl a z hůlky vytáhl svoji Zanpakuto Benihime.
Nevěděl jsem, co se děje ani co to má znamenat.. Ale Kyoya je můj kámoš, to že má na hlavě helmu přece nic neznamená..
Rozběhl jsem se a skočil do cestě jak poutacímu Kido, tak Ceru..
Ozvala se detonace.

Kyoya

YOSHIRO vykřikl jsem
V poslední chvíli jsem odklonil svoje CERO které udělalo do zdi obrovskou díru...
Rozeběhl jsem se k Yoshirovi jestli mu nic není....
Doprčic... málem jsem zabil jedinýho kamaráda co jsem kdy měl...