Ep. 2 - Odraz ledového zrcadla

Amaru

Schoval jsem se jak řekl kloboukáč
Ale jen abych zjistil co se děje, nehodlal jsem být schován jako krysa...
Co tohle sakra mělo znamenat?

Urahara

Urahara pomalu vytáhl z hole katanu. Zpívej, Benihime.. Řekl a sekl proti tomu děcku. Z meče cosi vyletělo, mělo to červenou barvu, bylo to celkem průhledné.. Letělo to vzduchem a strašně to pištělo. Dítě jako by ignorovalo to, že to trhá zem. Prostě tam stálo a sledovalo tu ničivou vlnu. Natáhl ruku a srazil vlnu někam bokem. Uraharo Kisuke, už jsem řekl, že pro mě nejsi žádným soupeřem. Ty víš, proč jsem tu.

Ichiro ; Katsumi

Zanedlouho si dvojice všiml jeden doktor, který stál u okna. Neváhal, vyběhl ven, pomohl Katsumi vyhrabat Ichira a zavolal sanitku. Ta přijela za několik minut a naložila Ichira.

Rinzu

Tupě jsem čuměl na Mai a nechápal jsem nic z toho, co říkala. Mohla by jsi to všechno říct znovu..A pomaleji? Tak aby to pochopil i blbec?

Mito
Z odlehlejší části Karakury sešlo.
Nakonec jsem ztvrdl kousek od svého domu, kde jsem znovu pochodoval mezi dvěma body vzdálenými asi 3 metry od sebe.

Katsumi

Sledovala jsem, jak sanitka odváží Ichira. Ani nevim co s tim má...ten doktor se tu objevil tak rychle...snad bude v pořátku. Ale já bych už měla radši jít dál od školy. Dějou se tu divné věci... Strčila jsem si ruce do kapes a zapla hudbu pro uklidnění. Doma ještě nikdo nebude...nechci tam být sama...kam ale jinak bych mohla jít?!? Zamyšleně jsem se jen tak bezcíleně procházela a neustále si přehrávala scénu ze školy. Je něco takového vůbec možné?!? Strach a šok už odezněli, niní jsem cítila nejistotu, zvědavost a něco co jsem nedokázala popsat.

Urahara

Prcek natáhl ruku směrem na obchod.. Podivná světle modrá koule se mu začala tvořit u ruky.
V tom se ale u něj objevil podivný chlápek. Byl to ten samý, co byl ve škole. Stačí.. Našel jsem výbornou schránku. Máš to, pro co jsme si přišli? Zeptal se a dítě zavrtělo hlavou. Proč všechno musím dělat já? Zeptal se chlápek a zmizel. Urahara se rychle otočil a znovu z meče vystřelil tu divnou červenou pištící věc - směrem do obchdou. Stál tam totiž ten chlápek. Ale znovu zmizel. A něco si vzal sebou.. Můžeme jít. Řekl prckovi, otevřel divnou bránu - tu samou, kterou už Amaru viděl. Děcko se ještě výsměšně zasmálo a spolu s tím starším zmizeli.

-> Katsumi

Katsumi si nevšímala okolí, protože se soustředila na hudbu a na svoje myšlenky. Zrovna se chystala zabočit za roh jedné budovy, když v tom o něco zakopla.

Rinzu

Už jsem se chystal zvednout ze země a pomoct Mai, ale něco mě znovu srazilo. Zakopla o mě další moje spolužačka. Ležel jsem ve sněhu na zádech.. Uh.. Co se to s váma dneska děje?

Amaru

Vůbec sem nechápal co se děje...
Ale najednou jsem uviděl něco jako bránu (nikdy sem podobnou neviděl)
Co se to proboha děje? vykřikl jsem
Tohle byl totiž fakt divný

Katsumi

Bohužel jsem nedával moc pozor a tak jsem najednou o cosi zakopla. Au Řekla jsem naštvaně sama na sebe. Podívala jsem o co jsem zakopla. Spatřila jsem tam dva své spolůžáky. Sakra, já jsem ale nemehlo. Rychle jsem vztala. Promin Rinzu, já jsem nechtěla. Omluvně jsem se na ně dívala a stáhla jsem si sluchátka, abych je slyšela. Pak jsem natáhla ruku, abych mu pomohla vztát. Čekala jsem, jestli moji pomoc příme.

Ichiro

V sanitce se mi doktor podíval na ruku i nohu. No chlapče je to určitě zlomené. Ale nevím jak vážně, to zjistíme jakmile tě strčíme pod rengen. Po nějaké chvilce jsme dojeli do nemocnice. Doktor mi dal něco na bolest takže to nebylo tak hrozné. Na lehátku mě dovezli dovnitř a pomohli mi z bundy a z ostatního oblečení takže jsem k rengenu dojel pouze v trenýrkách. Zavezli mě k rengenu a tam jsem čekal než si mě vyblejsknou.

Mai

Zlepšilo mi to náladu a rozveselilo, když Rinzu řekl, abych mluvila pomaleji, aby to pochopil i blbec. Už jsem se nadechovala, abych mu to teda lépe vysvětlila, ale v tom se tu zničeho nic objevila i Katsumi a Rinzu znovu ležel ve sněhu. Chtěla jsem jim nějak pomoc, ale byla jsem moc pomalá, a tak jsem stála o něco dál od nich. Promiň už budu muset jít domů. Dnes snad přijede moje mamka. Usmala jsem se na oba dva a zamávala rukou na rozloučenou. Ahoj. Řekla jsem ještě a rozběhla se domů.

Mito
Nakonec jsem se zase rozešel směrem do města.
Šel jsem všemi zapadlými uličkami.
Skončil jsem u něčeho co mě konečně přivedlo na jiné myšlenky - rozbořený dům a u něho několik lidí.

Urahara

Potřebuju mluvit s tvým otcem.. Hned.. Řekl Urahara... Mohl bys mu zavolat nebo tak něco? Byl očividně vyděšený nebo tak něco. Mezitím dorazil Mito. Ale zatím si jej nevšímali.

Nemocnice

Mezitím, co Ichira rentgenovali, zavolali sestřičky jeho rodičům.

Rinzu

Taky tě zdravím, Katsumi.. Alespoň mi pomohla vstát. Počkej, Mai.. Co se to s váma všem dneska děje? A neptejte se proč jsem nebyl ve škole, nechce se mi vymýšlet výmluva.

Mito
Éééééééé....
...neříkejte že další obrovská úchylná divná žaba podotknul jsem celkem nahlas.
Když jsem si uvědomil že jsem to řekl nahlas, a že ze mě pár idí bude mít vola tak jsem si zakryl ústa rukou a dál jen tiše hleděl na tu scénku.

Amaru

No já netuším kde je táta... navíc jsem nemocnej, pokud se táta dozví že tu běham tak bude zle...
Ale můžu mu brnknout na mobil asi... ale pak zase zjistí že jsem byl tady a to bude asi taky průšvih
řekl jsem a pokrčil rameny
Zase se mi vracela bolest do krku
Měl bych si jít lehnout...

Ichiro

Když jsem přijel z Rentgenu tak mě uložili na jeden volný pokoj jelikož sádrovny i sály byly obasazené. Po chvilce ke mě do pokoje došel nějaký doktor a prohlásil. No chlapče gratuluji je to krásná zlomenina ta na té noze. Kost se neposunula takže to za pár týdnů pevně sroste. Tvář se mi rozzářila protože jsem přeci jen závodní běžec a i u kenda, kenjutsu a bojutsu nohy potřebuji. Pak ovšem doktor pokračoval. No ovšem u ruky je problém. Pažní kost se zlomila a kost se o kousek vychýlila a posunula nahoru. Bude potřeba operace. Jakmile jsem slyšel slovo operace lekl jsem se. Ne operace ne! Jen to ne! Po chvilce zírání na doktora jsem ještě promluvil. Rodičům jste volali? Rád bych věděl kterému.

Katsumi

Pomohla jsem Rinzovi na nohy. Co se to s náma děje?! Co se to dneska spíš děje všude okolo?! Už od včera je tu něco divného a dnes ve škole... Zarazila jsem se. Kolik mu toho můžu říct....ještě si bude myslet že jsem blázen...možná bych mu měla říct že má bratra v nemocnici....jako někdo z rodiny by to měl vedět... Po nedokončené větě jsem pokračovala, jako by jsem nic neřekla. Mimochodem Ichiro je v nemocni, má asi zlomenou nohu a ruku nebo něco takového... Snad si nevšimne, že mu něco tajim, když ho upozornim, že se něco stalo jeho bratrovi....

Mai

Tak jsem se tedy nakonec nerozběhla, jelikož mě Rinzu zastavil. Poslouchala jsem, co řekla Katsumi a trochu jsem posmutněla, když se nezmínila o tom divném chlápkovi. Asi jsem opravdu blázen, a jen jsem prostě ondlela ve škole. Ale jak si vysvětlit tu žábu? Chvíli jsem přemýšlela, ale pak mi to nedalo a musela jsem se Katsumi zeptat. Katsumi....Viděla jsi také toho divného chlápka, co když vešel do třídy, tak většina spolužáků omdlela? Musela jsem se přesvědčit, jestli jsem nebo nejsem blázen. Celkem mě to bláznovství štvalo. Vždy jsem byla celkem normální a teď bych měla být najednou šílená jako otec?

Katsumi

Při vyslovení mého jména jsem se otočila na Mai. Takže ho viděla taky...To znamená, že se to opravdu stalo... Nepřítomně jsem si přejela přes místo, kde mi předtim zajela jeho ruka do těla. Viděla i to?!? Nevěděla jsem jestli mám být štastná, z toho že nejsem blázen nebo vyděšená, že se to skutečně událo. Na venek jsem zachovala klid a jen jednoduše odpověděla. Jo viděla. Kdyby přeci viděla, co se stalo, asi by se mě neptala, jestli jsem ho viděla ne?!? Stála jsem trochu zkoprněle, ale to vypadalo, že je to spíše ze zimy, než z něčeho jiného.

Rinzu

*facepalm* Plácl jsem se rukou přes čelo. Ichiro, ty idiote. Řekl jsem si pro sebe. No.. Tak to má blbý. Stejně už jsou u něj nejspíš naši. Pak se Mai zmínila o nějakém chlápkovi. Jakej.. Chlap? Byl jsem lehce zmaten.

Nemocnice

ICHIROOO!! Ozval se hlas Orihime, která běžela přímo ke svému synovi. V očích měla slzy.

Mai

Sice jsem si oddechla, že nejsem blázek jako otec, ale zároveň to přinášelo další starosti a hlavně otázky. Chvilku jsem tam tak zamyšleně stála, ale jedním uchem jsem vnímala, a tak když se Rinzu zeptal na toho chlapa, tak jsem přemýšlela, jak nejlépe mu ho asi popsat. No... Zrovna jsem se nadechla, ale Katsumi byla zase rychlejší, a tak jsem jen přikyvovala. ..asi tak.

Ichiro

*Big facepalm* Pořádně se flákne zdravou rukou do čela. Jen tohle ne! Koukal jsem prosebně na doktora. Prohledejte jí prosím jestli u sebe náhodou nemá něco k jídlu. To jído je BIOLOGICKÝ ODPAD! Zvolal jsem ale v tom už byla u mě. Mami jsem v pořádku jen mi ruply dvě kosti a budu muset pod kudlu. Řekl jsem a zapřemýšlel. Snad mě nemocnice ochrání před jejím jídlem. Pak jsem jí ukázal která ruka a noha to je aby na ní náhodou neco nehodila a nezhmoždila mě ještě více.

Katsumi

Jak mu to jen vysvětlit...rozhodně bych měla asi něco vynechat. Mal si toho asi opravdu nevšimla...co když ta část byla jen...já nevim, třeba halucinace? Noo Začala jsem trochu váhavě. Dnes se ve škole stalo něco opravdu divného a hrozného.....Normálně jsme se učili a pak najednou učitelka proletěla přes třídu a vyletěla z okna... Odmlčela jsem se, jak jsem si vzpomněla na ten pohled. On ji totiž někdo "vyhodil" a to přes celou třídu....ten někdo byl takový zvláštní chlápek. Měl zelené vlasy a na hlavě nějakou lebku...pak zas zmizel. Přejel mi mráz po zádech, jak jsem si to ted pomalu znovu přehrála. Ted si bude myslte, že jsem cvok...A to jsem ani neřekla tu nejdivnější část... Otočila jsem se ještě na Mai s pohledem "Klidně mě oprav, jestli říkám něco špatně".

Rinzu

Poslední dva dny jsou divnější než celý období mýho života.. Řekl jsem s trochu nechápavým pohledem. No... Neviděly jste náhodou velkou díru na nebi? Včera v noci. .. Zeptal jsem se jich.

Orihime

Příběhla k Ichirovi a začala si ho prohlížet. Jak ti je? Jsi v pořádku? Není ti nic?

Ichiro

Znovu *Big facepalm* prásknu se zdravou rukou do čela a padnu na záda na polštář. Ří..kám ti že mám zlo..me..nou ru..ku a no..hu! Vyhláskoval jsem to tam jak idiot a myslel jsem že k tomu všemu dostanu ještě infarkt. Ach jo tohle mohlo potkat pouze mě. Tati co sis to našel za ženskou. Pak jsem se podíval na doktora. Prosím kdy už bude volný sál? Chci to mít za sebou. A dostat se mimo dosah matky, jejího jídla a její prudké inteligence. A to o mě říkaly že jsem nejhodnější. Ležel jsem na posteli a moje matka na mě čuměla jako by v životě neviděla člověka se zlomenou rukou.

Mai

Sklopila jsem hlavu a začala přemýšlet. Včera...včera....včera v noci....to jsem jsi šla zaběhat. V jednu chvíli jsem cítila takový zvláštní pocit, ale to asi nic nebylo, pak.....pak...jsem jsem viděla něco na obloze, ale jestli to byla díra, tak to jsi nejsem jistá. Ale nejhorší bylo, že mě pak hodila přerostlá žába. Říkala jsem své myšlenky nahlas a při poslední větě opět zvedla hlavu.

Katsumi

Nechápavý pohled jsem Rinzovi vrátila. Já žádnou díru v nebi neviděla... Včera..včera...počkat! Včera v noci bylo přeci jen něco divného. Ta záře...a ten pocit.... Rozpomínala jsem si do detailů na včerejší noc. Včera jsem ovšem zahlídla takovou záři, ale jen na okamžik. Ty jsi viděl nějakou díru? Co se tady děje...nemůže to být náhoda, aby se tu dělo tolik podivných věcí navíc v tak krátkém čase...ale proč?