Ep. 2 - Odraz ledového zrcadla

Mito
Ukázal jsem na místo kam šel Amaru.
Jeho spolužák. A taky jeho bratrů. A taky mi hrabe podotknul jsem a usmál se.
A vy jste? zeptal jsem se ho taky

Amaru

Někdo na mě shodil dům, pak roztrhl oblohu a unesl mého otce...
Spolužačka mě tedy zajímala stejně jako nové album Evy a Vaška...
Vtrhl jsem do domu a začal řvát jak na lesy
Je tu někdo ?!

Rinzu

Uslyšel jsem bratrův výkřik.. Amaru? Zeptal jsem se tupě. Proč tak křičí? Vstal jsem a pomalu šel dolů. Brácha byl očividně .. Vyděšený? Rozrušený? On? Ve dveřích jsem viděl stát Mai. Amaru? Děje se něco? Proč jsi nebyl doma? Zeptal jsem se.

Urahara

Aha.. Co všechno jsi viděl nebo slyšel? Zeptal se Urahara.

Orihime

Ozval se hlasitý a prázdný výkřik. Orihime se celkem lekla. Ichiro se musel leknout ještě víc. Bylo to blízko.

Mito
No, tak vám to řeknu.
Včera večer jsem na obloze viděl divnou díru.
Pár minut na to mě napadla divná žába s bílou držkou.
Řekl jsem si že se mi možná něco zdálo.
Ale dnes nám vybuchla škola a do třídy vešel divný chlap.
Zamyslel jsem se.
Možná měl nějaké číslo na obličeji, ale to si nejsem jistý. Jakmile vešel tak většina třídy omdlela. No a pak jsem tu tak chodil a došel jsem sem.
A nebudu se absolutně divit když zavoláte nějakého doktora, protože si sám myslím že to potřebuji

Mai

U dveří jsem nestála dlouho. Najednou se ohromnou rychlostí přiřítil další Kurosaki, který nekoukal naprovo ani na levo, tvrdě šel však za svým cílem. Lekla jsem se Amara, a tak jsem mu i raději uvolnila cestu. Potom, co Amaru vletěl do domu, lehce jsem tam nakoukla dovnitř. Když se tam objevil i Rinzu a všiml si mě, usmála jsem se a zavála rukou na pozdrav. Ahoj.

Ichiro

V blízkosti se ozval výkřik a já jsem se tak leknul že jsem až nadskočil. Mami co to sakra je? Nejsem strašpitel ale tohle je už trochu moc. Co se to tu děje! Mluvil jsem a hlas se mi třásl. V očích jsem měl vyděšení ale i nadále jsem běžel za matkou.

Amaru

Teď si fakt nedělám srandu...
Byl jsem u toho chlapa s kloboukem... napadl nás někdo, zničil celý dům
Pak roztrhnul nebe a zmizel... a tátovi se něco stalo v jeho mobilu se ozývá cizí hlas a prej tátu už neuvidíme... vykřikl jsem
Musíme zjistit kde je máma a varovat jí... musíme zavolat policii nebo tak něco
řekl jsem
Byl jsem dost rozrušený

Katsumi

I jeho otec?!? Jak to asi myslí... Mlčky jsem postávala. Ticho prolomil až hlasitý Amarův výkřik a tak jsem za Rinzem sešla dolů. Taky by mě zajmalo proč tak ječí....? Kousek za nimi byla i Mai. Ahoj Oplatila jsem jí pozdrav. Netrpělivě jsem čekala, co Amaru odpoví a tak jsem se zatim na další věci neptala. Z jeho překotného vysvětlování jsem pochopila vždy jen útržky. Zbořený dům.....Rozthl nebe a zmizel? To mi něco připomíná.... Amaru, ted se sklidni a řekni to prosím pomalejš a srozumitelnějc.... Řekla jsem klidně a přátelsky.

Rinzu

Katsumi si toho možná nevšimla.. Ale mluvila jiným hlasem. Rozdvojeným.. Co- Mohla cítit dost nepříjemný tlak v břiše. Z úst a levého oka jí vyletěla bílá tekutina, která se jí na obličeji začala formovat do podoby masky. Přiběhl jsem k ní, abych se podíval, co se děje, ale ta tekutina jako by na mě zaútočila. Jenom se mě to dotklo a stalo se mi to samé. Začal jsem křičet. Agónie. Držel jsem se za obličej a přitom jsem zakopl a padl na Amara. Bohužel - díky mé neschopnosti se mu to začalo dít také. Nejdivnější bylo to, že stejný proces začal probíhat u Mai, která ale pořád stála ve dveřích.

Orihime

Utíkej! za Orihime a Ichirem se objevila stejná žába, který napadla Mai a Mita. Její jazyk vystřelil proti Ichirovi.

Urahara

Urahara se něco chystal říct, ale pak se jako by lekl. Ne... Rychle!! Za mnou! Vykřikl na Mita a rozběhl se směrem, kterým běžel Amaru. Yoruichi! Vykřikl a jako blesk z čistého nebe se u něj objevila mladá žena. Řekni Tessaiovi ať se nachystá a pomoz mu.. Sotva to dořekl, znovu zmizela.

Amaru

Svět se zbláznil
Ta buchta začala smrkat... a pak jí to obalilo...
A pak to obalilo bráchu... udělal jsem krok zpátky, ale v tom na mě spadl ten blbec...
Shodil jsem ho ze sebe trochu hruběji než se slušilo
Ale pak se začalo dít něco i mě...
Ten debil...

Mito
Co? Kde? Pak jsem se radši neptal a rozběhl jsem se za ním.
Pak se vedle něj objevila ženská a pak stejně rychle zmizela.
CO SE TO SAKRA DĚJE! zařval jsem už hodné hlasitě

Mai

Poslouchala jsem, co říkal Amaru a ostatní. Zaujalo mě, jak najednou Katsumi začala mluvit jinak. Začala jsem si jí zvědavě prohlížet, protože to vypadalo, že se každou chvíli pozvrací. Ale stalo se něco horšího a nepopsatelného. Bylo to strašidelné a já začala malými krůčky a vystrašeným pohledem ustupovat od dveří. Katsumi?...Rinzu?...Amaru?Stačila jsem ze sebe vykoktat, než jsem se musela chytnout za pusu a zavřít oči, ale ta bílá tekutina se nedala zastavit. Začala mi protékat skrz prsty. Bylo to strašně odporné. Podlomili se mi kolena a já spadla na zadek do sněhu.

Katsumi

Co to je!?! Bylo to hrozné, obrovský tlak v břiše byl k nevydžení. Najednou mi cosi vyletělo z úst a levého oka. Je to bílé...? Nemohla jsem nic. Snažila jsem se to strhnout, ale marně, jak jsem s tím bojovala najdenou jsem spadla. Nic nepomáhalo, neveděla jsem, co se to děje, všechno bylo špatně. Zůstala jsem ležet na zemi, nedokázal jsem se ani zvednout.

Ichiro

Na jednou se za námi objevila velmi divná žába. Co to k sakru? V tu chvíli po mě vystřlila obří jazyk. Uskočil jsem doprava podobně jako při tréninku s bojutsu ale jazyk do mě narazil a odstřelil mě prudšeji k zemi takže jsem se rozplácl jak široký tak dlouhý do sněhu. Žába se blížila a mě se zmocňovala panika. Jediné co mě napadlo bylo vzít sněhovou kouli a hodit jí žábě do míst kde měla oči.

Rinzu

Byla to hrůza.. Skoro jako bych umíral. Takhle jsem se v životě ještě nebál. Pořád jsem křičel. Hlasivky už nestíhaly.
Snažil jsem se alespoň minimálně soustředit, abych viděl na ostatní. Všichni trpěli, stejně jako já. Co se to s náma asi děje? Proč ?

Urahara

Potřebuju, abys mi s něčím pomohl.. Jdi na tuhle adresu a řekni muži, který ti otevře, aby přišel tam, kde bydlí rodina Kurosaki. Dal Mitovi papírek a prostě zmizel. Stejně jako ta ženská předtím.

Orihime

Jazyk znovu letěl proti Ichirovi. Tsubaki! Znovu vyletěla jedna sponka a přesekla jazyk. Žába vykřikla bolestí.

Mito
Když mi chlápek předal papírek a zmizel tak jsem se zastavil a přečetl jsi ho.
Trochu jsem poupravil svoji trasu a zachvíli jsem stál před domem který byl označen stejnou adresou jako ten na papírku.
Zazvonil jsem

Ichiro

Koukal jsem na Mamku jak té žábě odstranila jazyk. Mami jak to děláš? Ale asi teď nemáme čas. Vyškrábal jsem se na nohy a doběhl za ní. Co je to za věc? Zeptal jsem se a do ruky jsem nabral sníh a uplácal kouli.

Amaru

Měl jsem výhodu oproti Rinzovi
Nemohl jsem mluvit kvůli chřipce
Takže jsem trpěl mnohem ale mnohem potišeji...

Katsumi

Jak to tak vypadalo každému se dělo to stejné. Z bolesti jsem řvala, ale Rinzův křik to přehlučil. Já snad umírám?!? Napadlo mě v malinkém okamžiku, kdy se bolest na milisekund zmenšila. Pak už jsem zas nemohla bolestí ani myslet.

Mai

Stále jsem se marně snažila zadržet ten příval bílé tekunity z úst. Křičet jsem nedokázala, brečet jsem nemohla, protože ta bílá tekutina mi tekla místo slz z očí. Takovou bolest jsem v životě necítila. Chtěla jsem, ať to utrpení už skončí. Ať mě ta bolest přejde...Chtěla jsem umřít....Život mi běžel před očima a já si uvědomila, kolik věcí jsem ještě nestihla udělat....

Rinzu

Najednou do dveří vtrhl ten zelenej chlápek s kloboukem. Začal cosi dělat.. No, to už jsme ale všichni upadli do bezvědomí.

Mito

Někdo otevřel dveře. Byl to... Velký muž. Moc velký. Vypadal hodně silně. Hm? Vydal ze sebe jenom.

Spoiler:

Orihime

To není důležité, musíme domů!! Vykřikla na Ichira a znovu se rozběhla směrem domů.

Mito
Chvíli jsem na tu horu hleděl.
Dobrý denpozdravil jsem.
Mám vám vyřídit vzkaz od divného chlapa v zeleném klobouku.
Máte přijít k domu pana Kurosakiho

Amaru

Byl jsem v bezvědomí od té bolesti
Takže to že mi někdo vtrhl do domu mi zase tolik nevadilo
A protože sem byl v bezvědomí tak tu nemam co psát...
Možná bych mohl popsat dveře kterými ten někdo vtrhl... byly obdelníkové a... dveřovité...
Ok a až si tohle přečte Red vynadá mi že tu píšu kraviny...

Ichiro

Rozeběhl jsem se za ní a tentokrát jsem jí běžel po boku. Co se to děje? Kde mamka vzala ty sponky ze kterých dělá to všechno? Kde se to naučila? Tyto otázky mě tížily a k tomu jsem přemýšlel jak mohla existovat takováhle žába. V encyklopedii žádná taková není.

Sado

Hmm.. Ichigo..? Vypadlo z něj. Hm. Přikývl, vyšel ven, zavřel dveře, zamkl je a vyběhl směrem k domu rodiny Kurosaki.

Urahara

Všichni 4 leželi na zemi a na obličejích se jim stále formovaly masky. Některé už měly tvar.

Rinzuova maska :

Orihime

Nakonec se Ichirovi a Orihime podařilo žábě utéct. Blížili se domů. V té zimě se utíkalo blbě.. Ichira už děsně bolelo v krku.